Fountain

Pod sluncem natažen bdím krásu nebes,
miluji výhled, miluji nebesa a tu vůni.
Však hustý šedý mrak se objevuje
a vše pod ním ztrácí se do temnoty.

Jediná naději zbývá na lepší zítřek,
že kouzelný strom vše změní…
Bez hany a bez brnění,
začínám se bát tohoto snění.

Suché větve, opadané listí,
strom nemocen zlou chorobou.
Bez špetky síly stojí osamocen,
s vůlí hrdiny mu naslouchám.

Klekám ke kmeni a šeptám modlitby,
Klekám ke kmeni a srdce odevzdám.
Síla ubývá mi, cítím zimu…
Přesto blaho mou duší pluje.

Ulehám do trávy vedle kouzelného stromu,
slunce mne hřeje, vroucně se usmívám.
Mraky a temnota jsou pryč a já šťasten jsem,
přesto v té trávě na dobro usínám, já umírám.