Provaz..

Když navlékáš na provaz šedý,
kousek zvaldé mořské pěny,
jemná smička po šíji sjíždí,
a horká krev jí z hrdla prýští.

Kapky prší na zem bledou,
a krůpěje smrti v nohách zebou,
snažně Tě prosí ať odejde kat,
však Ty ji necháš na šibenici stát.

Píseň její v dáli zní,
jen Ty víš, že je poslední,
hodíš minci pod oprátku,
smrtelný chrapot slyšíš na oplátku.

Konec touhy zavinil provaz konopný,
v srdci Ti zůstal ten obraz osudný,
Tvou lásku zahubila ješitnost Tvá,
a nocí provází Tě můra zlá!