Tmavý kout

Sedím v tmavém koutě,
všichni na slavnost zvou mě.

Někde mrtvola leží,
hostina začíná,
vlci rychle běží.

Já nechci už takováhle být,
někam věčně běžet,
prostě takhle žít.

Chci to skončit,
ale jak?
Skočit? nebo...jak?

Předemnou je hluboký sráz,
po zádech mi běží velký mráz.

Skočím.Já to zvládnu,
touhle mocí teď já vládnu.
Nad sebou mám teď sílu,
už neunesu tuhle velkou tíhu.

Nechci už tady být
a o vysněném světě snít,
chci odejít...