Duše

Procházím ulicemi,
jako svými myšlenkami.
Některé jsou světlé, čisté,
jiné jsou tak šedé, pusté.

Procházím kolem zdi,
za kterou skrývá se má duše.
Když trochu ztišíte se,
snad uslyšíte, jak pláče.

Pláče tak tiše, měkce,
nikdo ji neposlouchá.
Celý svět odmíta ji,
jakoby cizí byla.

Sedá si duše k duši,
jak kuře ke kuřeti.
Sedí ti mezi dveřmi,
nevidíš, šlapeš po nich.

Hledám tvé pochopení,
nad které v světě není.
Snad jednou naleznu tě..
Tak proč tě hledám?
Kdo jsi?