Noční bytí
Hluboká zlá noc,
tiše se plížím,
nastala moje moc,
oči pomalu křížím.
Jsi vodopádem mé duše,
„vypadni“, řekl jsi suše.
Já šla sama, opuštěná,
od vězení však oproštěná.
Les nočním zpěvem zpívá,
na smutnou píseň tulák myslí,
co jiného mu také zbývá?,
vždyť tu pouze šustí listí.
Noc je hlubokou propastí,
Kterou nikdo neopustí…
...nastala moje moc...zní to trochu divně;-), moc nenastává, ale přichází...získávám opět moc...nezní to lépe? ...od vězení však oproštěná... nebude lepší...od vězení oproštěná? Nevím, buď jsem hloupý, ale...Les nočním zpěvem zpívá...se mi zdá jako hloupost...Les noční symfonií zpívá, nebo podobný výraz by byl lepší;-). Poslední verš jako by k sobě nepatřil
08.04.2008 12:02:00 | HKvH