Snění

Proběhne se po poli
Krev zůstane na trávě
Výkřik zanikne v okolí
Čím dál blíž je popravě
Za sebou slyší cizí dech
Strach se jí kreslí do tváře
Vzlétne jako na křídlech
O větve si šaty rozpáře
Jehličí bodá ji do nohou
Koukají na ni srny
Jenže ty jí nepomohou
Když na šatech tvoří se rudé skvrny
Za zády jí propuká něčí smích
A pomalu dochází síly
Tvoří se povlak na očích
Co slaný je, a bílý
Z posledních sil ještě běží
Už úplně bez dechu
Však její tělo za ní leží
Uštvané dole na mechu...