Chodníková symfonie

z černých mraků stále lije,
chodníková symfonie,
monotónní dopad kapek...

břečťanem obehnány domy,
do morků kůry promoklé stromy,
roztíkající se čas...

hlídaný jsem stráží z vody,
koruna sochy svobody,
rozpouští se po vlasech...

řasy tíží slané slzy,
blíží se, přijde brzy,
zezadu a po špičkách...

splihlé vlasy v bledé tváři,
nahé tělo na oltáři,
vykoupení ze svých hříchů...

brodí nohy kalužemi,
není žádné na světě ženy,
která přežila kdy jeho pohled...

v kalužích se blyští oči,
pro madame už život končí,
kdo je další v řadě?...