Je lehké podlehnout a tak těžké vrátit se zpět

zavírat oči
žít ve snu
pomerančových květů
fialových stébel trávy
tekutých louk i lesů

jsou stříbrná jezera
pravé vášně
(nehledej…není tvoje)
v nebi jemná mezera
kdo musí ten najde

vlastní lest
pletu si

niť nevědomí

nechytej paprsky
…nemáš čím…
…(nechápu)…
kde bereš ten klid?

zavírám
svoje světy
dívám se
ve vlastní stín

(vábivá vůně mateřídoušky)

zakryjte oči
stejně nevidím