Uvědomuješ si to?

,,Jsem unaven..."
Nic jiného neumíš?
Proč jak já slzy neroníš?

,,Promiň já nemůžu..."
Kolikrát jsi mi to už řekl?
A pak jinam utekl.

,,Slibuji ti..."
Už ti nevěřím.

Nebudu ti psát.
Na žádné otázky se tě ptát.
Nechávám to na osudu.
Copak jsem ta zoufalá?
Nic není jak jsem doufala.