SLEPÍ PŘICHÁZEJÍ K HOUSLÍM

Vyhol se pod paží
a černou fixou obtáhni kód z čar
(život se roztáčí do plných)

Proklínám se
protože umím řídit auto
(ze sodofky bolí zuby jako čert)

Vypadám jako Sněhurka
když vozím sedm trpaslic?
A vypadám snad
že mi nevadí
jak z krásné písničky
uhnětou závod na pocení?

Neseď na zemi
Nekuř na sále
A nekoukej gorile do výstřihu
jestli nechceš poznat
její tíhu
vleže u vrat

Trochu víc gelu
s sebou do kapsy
Na žílu
trochu svinstva
aby hlava nebolela
a být večerním esem
vyhrát soutěž
o nejkrásnější kolena
než ti je odřou
za závěsem

Okolní extáze mi všechna
hadovsky
prolezla uchem
Šlapu po ní
a neomlouvám se
Nemá být tak vtíravá
vábivá
a nekonečná

Jasná věc
vyfoť si co nejvíc buchet
když ti maminka nenapekla
troubo

Krásná a pevná stehna
měla spartakiádní poupata
méně už mejkapu
a dvě barvy na sobě jen

(jak ohavný pohled
pro dnešní děvčata
hýřící vším možným
i magnetickým pohledem)

Pamatuj
i tesař nemívá pokaždé
svůj den

Vážení zemědělci
až se nebudete mít ke šlapání zelí
sobotní parket ho jistě uvítá
alespoň ho projednou
zvlaží jiná šťáva

Držím místo
na baru
pro opuštěný
panu Richterovi
s jeho škálou
pro třes mojí hlavy

Naháči mi nosí
pořád stejné bublinky
pořád za stejnou cenu
s pořád stejným úsměvem

Budete to pořád stejné?

Zubí se všechny do objektivu
jen nesahají ani po kopyta
dostihovým klisnám
na cílových čarách

Krasavci a krásky
volným pádem i stoupáním
dva čtyři pohyby
tempem smrti
do chřtánu hudby

Zařadíme si turbo

A už tě mají
s řetězem na zápěstí

Mám
nebo
nemám
já
štěstí?