Čerň minulosti

Jak planeta za planetou
jako růže nad pietou
jako světlo noční tmou

Jako válka, jako mor
jak života tichý vzdor
jak vojska, když kráčejí
se vzpomínky nám vracejí

Přikradou se s nožem k srdci
a pak jen bodnout stačí jen
radosti tím zhasnou svíci
černou nocí je tvůj den

Potřebuješ náruč něčí
však jako vždy tu sedíš sám
smutek jen tak nevyskočí
já, radost, teď umírám

Já nevěřím už v slunce úsvit
já neveřím už vlastně v nic
hrob můj je černí pokryt
a vlci vyjí na měsíc