Zeď
Zeď
Anotace: Snad to pochopíte...
Tam za městem, tam kde bydlíš.
Chtěl jsem jí už několikrát přelézt.
Nedokázal jsem to.
Touha dotknout se tě.
Opět spatřit tvůj úsměv.
Vždyť já miloval tebe.
A ty milovala mě.
A teď?
Každý stojíme na své straně zdi.
Opírám se vzpomínkami na minulost.
Co bylo už nikdy nebude!
Slza stéká a padá před zeď,
kde jsme jen kousek od sebe.
A přesto tak daleko.
Co zbývá jiného, než růži položit.
Před tvůj hrob.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Tak to je pěkný, říkám si, co bych na tom neměla chápat a on potom takový překvapivý konec :) Konce miluju, tenhle se mi moc líbí.
08.10.2007 17:23:00 | Franceska.Darness
Promiň, ale tohle není umění. Připomíná mi to trochu upgradované dada, kdy vychrlíš několik náhodných vět, a řadíš je za sebe. Chápu, že existuje báseň v próze, ale tohle není báseň v próze. Možná to není jen můj styl.
06.07.2007 14:57:00 | Ariana (Lori)
Neposlouchej Hebela-nerozumí tomu že nápad je něco jiného než když to člověk prožívá-obruš formu a paráda pro mě za 100%¨vím o čem píšeš...
06.07.2007 02:21:00 | A.Adonay.Š
*hebel* - Léčíš si své komplexy?! Mě se to líbí, jen tak dál ;-)
05.07.2007 22:07:00 | ---
Špatná forma, špatně zpracované, ono také nebylo co zpracovat - je to bez nápadu.
05.07.2007 21:42:00 | cz