Nemrtvá, neživá – ta co ji láska zabila

Zvony už zvoní
A půlnoc odbila
Němá tvář
Kterou láska zabila

Popelavě bílá
A havraní oči
Jenž naději ztratila
Kráčí temnou nocí

U kostelní věže
Sesune se k zemi
Hřbitov pln náhrobků
Života zde není

S paprsky rozednění
Umírá
Její tělo upadá
V zapomnění
( Myslela snad, že to láska změní ?)