¦Smrt¦

Plakal, byl nemocen
Plakal, byl zdráv
Byl šťastný, plakal
Byl smutný, tak spal
Byl tu a byl tak sám
jít neměl kam, tak
sám
vězněn svým
smutkem
vězněn zdí samoty
zapomněl na radost
Nevěděl kudy kam,
věděl jak žít.
Ale žít bez štěstí?
Nežít a mít!
Zapomněl na sebe
zapomněl žít
Vzpomněl se na nebe
tam teď chtěl jít
Došel až na cestu
Zvládnu ji?
zašeptal
Je to však cesta má?
To se už nezeptal
Šel cestou pořád dál
On přestal se bát
Cesta mu pomohla
zas pevně stát.
Nemá strach
může jít

teď může žít.
Šel cestu jiného
I ta mu pomohla
víc,než by mohla
cesta ho samého.
Měl tam jít?
Zůstat žít?
Stalo se!
Každý má svojí smrt
Každý však v jiný čas.
Čekej dál!
řekla mu, když už spal.....:(