Smrtihlav

Dlouhým sněním na noční můře
která sídlý na Strachu hoře
by se každý radši vzbudil.
Ale člověk se cítí o to hůře
když mu tu jeho milá umře.

Přitom on sám ji uvnitř zahubil.

Jenže co bych dělal
kdybych ji opravdu ztratil?
Celý Svět by se pro mě zbortil
k ní bych se zhroutil
a smrtku starou tiše proklínal
v křečích smutku bych se kroutil
přát si navštívit ten šedý sál
kde bych vedle ní stál
odhodlán jakýkoliv trest podstoupit.

Ať mě odsoudí i všeho Zla král
do ohně mrtvého nastoupit
a tam v bolestech navěky snít
stále dokola ten strašný sen
který už nikdy nechci mít.

Z bezmoci utéct před ním ven
chci pořád jenom bdít...