Slzy

Kap, kap, kap…
Slzy kapou na polštář,
zmáčejí krásky tvář.
Jedna jako druhá kanou z jejích očí,
ty oči… jen smutek z nich čiší.

Nebe se bouří, oblaka pláčí kvůli dívce,
jíž nešťastná láska ovládla srdce.
Kráska neví, neví co dělat má,
jestliže na lásku je sama.

Láska je překrásný cit,
tak proč tolik bolí?
Líbezná, chtěla bys to pochopit?
Prý čas všechny rány hojí.

Jenže co znamená čas?
Den, rok, či snad věčnost?
Nebeská má zmáčený vlas,
tolik touží slyšet jeho hlas.

Dočká se? Bude k ní čas milosrdný?
Naděje zemřela, sečteny jsou její dny...

Bouře přestala, slunce zdraví nový den,
čarokrásná však sní už svůj věčný sen.
Jen poslední slzy jí bledou tvář zmáčejí,
zemřela žalem, v očích ani stopa po naději….