Obláček naivnosti

Člověk pořád
otevírá
svoje sny
a touhy.

Světu,
lidem,
sobě.

Pak ale
stejně přijdou
ty bezcený
fráze,
jako
obláček naivnosti -
a pád dolů.

A člověk
se hrabe
ve změti
lidských hlav
a přeje si,
aby se mu konečně
uzdravila
zlomená křídla
a on mohl
vylítnout zpátky -
do sedmého nebe.

Jenže...

Jenže,
tam dole,
stejně existuje
milion lidí,
kteří mu
ty křídla
raději amputujou
a přišpendlí si je
na svou
"zbrusu novou
adidasovou mikinu",
jen aby mu
způsobili
bolest.

Nemluvě
o tom
zatoulaným
špendlíku,
kterým mu
přiskřípli aortu.