Věčnost..

Neplač, prosím, mé srdce pláče s tebou
Chtěla bych být u tebe, setřít ti z tváře slzy
Něžně tě hladit, být zase sama sebou
Bez zábran, tak šťastná.. snad už se uvidíme brzy

Moci tě obejmout, jak moc si to teď přeji
Však nejde to, mohu ti jen psát
Však obejmout, pohladit… to nejde slovy
Políbit tě na tvé měkké rty, co víc si můžu přát?

Tohle je můj největší sen, proč jen nejsme spolu?
Proč když se člověk zamiluje..
Proč co? Proč musí řešit tu problémů horu?
Mé srdce jen pro tebe bije..

Problémy, které snad ani řešení nemají
Snad až budeme samostatní, dospělí, tak konečně..
Konečně co? Budeme se v tu dobu ještě znát? Kdoví..
Chci, chci být s tebou napořád, stále.. věčně

Nevím, jestli se to splní, jsme každý v jiném světě
Bohužel, je to tak, poznáváme jiné lidi, pojí nás nová pouta
Třeba poznáš jinou, nebo se něco změní u mě.. Ne, nepustím tě
Myslím si teď, nikdo neví co bude, přece nás nic nepoutá..

Ale ano, naše láska, já vím
Ale jak dlouho to takhle vydržíme?
I když jsem s tebou tak moc šťastná.. něco ti teď povím
Spíš se tiše ptám, co myslíš? Tak moc i na to se milujeme?

Kéž by to tak bylo, chtěla bych to tak
Však nemůžu rozkazovat, jen doufat
Vylétla jsem s tebou do nebe jako ten pták
A chtěla bych dál takhle stoupat

S tebou, bok po boku, ve vroucném objetí
Stále spolu, jen my dva, konečně..
Všechna ta nejistota pryč uletí
Budeme jen my, já a ty, budeme spolu.. věčně

Nic není nemožné, na to pamatuj, i já na to pamatuji
Doufám v to, věřím, věřím v nás, v naší věrnost
Všechny chmury a nejistoty už pryč ustupují
Stane se to, o tom nepochybuji, budeme spolu, klidně celou věčnost