děkuju

děkuju životu že mi dal tebe
děkuju těm chvílím s tebou
protože pro mě byly vzácné,
vzácnější než život...

děkuju za ty slzy,
kterým si dal původ aby nebyli zbytečné
děkuju za tvá slova i činy,
ale i tvoje srdce ponese kus viny...

víš co cítí člověk,
který s jistotou ví že to pro co chtěl jednou žít ztratil??

víš co cítí ten který zdrcený ve vaně leží a na ruku si žiletkou kreslí??
co cítí když voda barví se do ruda a jeho oči se zavírají??

víš??

cítí úlevu a křičí díky protože už nemusí být s těmi co to způsobili...