strach
strach
Strach
Strach svírá mé hrdlo,
seběvědomí kamsi zdrhlo.
Nevím co počít si mám,
samotu strach jen znám.
Nejistota objímá mé tělo,
brečet by se mi chtělo.
Nevzdávat se a jít dál,
to by si můj mozek přál.
V uších hrozivý smých krále strachu,
má jistota je posita tuny prachu.
Dýchat nemohu, pomoc nepřichází,
můj život potichu do dáli odchází.
VIdím ji, tu jiskřčku v dálce,
snad ona mi pomůže v mé válce.
Je malička všas sílu mi dává,
se mnou strach pomalu přemáhá.
Strach svírá mé hrdlo,
seběvědomí kamsi zdrhlo.
Nevím co počít si mám,
samotu strach jen znám.
Nejistota objímá mé tělo,
brečet by se mi chtělo.
Nevzdávat se a jít dál,
to by si můj mozek přál.
V uších hrozivý smých krále strachu,
má jistota je posita tuny prachu.
Dýchat nemohu, pomoc nepřichází,
můj život potichu do dáli odchází.
VIdím ji, tu jiskřčku v dálce,
snad ona mi pomůže v mé válce.
Je malička všas sílu mi dává,
se mnou strach pomalu přemáhá.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Máš v tom chyby. Dvě drobné: čárka mezi samotu, strach jen znám a Je maličká všas sílu mi dává - čárka nad a.
A teď k obsahu. Líbilo se mi to opravdu hodně. Zajímavé, máš ode mne tipa za filipa.
13.11.2007 18:15:00 | Rikitan
Píšeš krásně,ač mi připadáš tak trochu smutná...Nebo se mi to jen zdá?
22.08.2007 19:39:00 | Kozoroh 1
Hezká básnička. Mnohé z ní také moc dobře znám. A je dobře, že existuje to světélko, které nám pomáhá, tak ať ho máš co nejblíž u sebe, pak přemůže temnotu strachu.:-))
02.08.2007 21:45:00 | Lorraine