Umírat není snadné
Umírat není snadné
Nad hlavou bouřka,
a hromy lítají,
ale lidé se neptají,
jak se vlastně mám,
a tak je proklínám.
Nad hlavou mraky,
a černo mám,
ale nikdo se neptá,
kam namířeno mám,
a mě to deptá.
nad hlavou splín,
a smutek nosím,
ale každý se usmívá,
jenže já tam musím,
a čas mi nezbývá.
Nad hlavou smrt,
a její tvář mi stojí,
ale nevidí ji duše žádné,
to mé srdce se bojí,
že umírat není snadné.
a hromy lítají,
ale lidé se neptají,
jak se vlastně mám,
a tak je proklínám.
Nad hlavou mraky,
a černo mám,
ale nikdo se neptá,
kam namířeno mám,
a mě to deptá.
nad hlavou splín,
a smutek nosím,
ale každý se usmívá,
jenže já tam musím,
a čas mi nezbývá.
Nad hlavou smrt,
a její tvář mi stojí,
ale nevidí ji duše žádné,
to mé srdce se bojí,
že umírat není snadné.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Deprese ve čtyřech slokách. Zase jednou pro změnu kompozičně vyvážená báseň, kterou u tebe nevídám až tak často, o to víc potěší... když si vzpomenu na všechno to tvoje urputné bránění se nějakým pravidlům v poezii. Dost dobré, dává to smysl a vystihuje náladu, které mělo být docíleno. Nebo aspoň já myslím, že to tak je (radši si počkej na názor nějakého odborníka:o)).
06.08.2007 11:54:00 | Gina Rocca