Pro tentokrát..

Temnou nocí zazněl výkřik
.. tak srdceryvný a zoufalý..
Jen se usmívám, dál popíjím svůj vinný střik
No tak dělej, zab mě, ty troufalý
Neodvážíš se, nemáš šanci
Chladně se směju, dál se jen dívám
..sedím ve studené kleci..
Ale to nevadí, však já si počkám
Můžeš mě držet jak jen chceš
Uteču, ovládnu svět, úplně celý
Vysmíváš se mi?..No, tak si dál věř..
..sám sobě, pošetile naslouchat, co srdce velí
Jak ho můžeš poslouchat?
Jak mu svěřuješ své city?
City..Co to je? Ne, nemusíš odpovídat..
Já to vím, je to jen zbytečnost
..však větší jsi ty!!..Lháři!..
jsi slabý, ani nevíš jak
Pusť mě ven, zkrať si trápení
Tam vidím klíč..no tak..cvak!
Nehledej východisko, jiné není..
No tak dělej, uleví se ti, opravdu..
Můžeš mi věřit, odemkni…
Vždyť je to jen jeden pohyb..Pro pravdu..
To jsem totiž já, mnohdy tak krutá
No tak promiňte, já nechci, ale to vy
Vy jste mě stvořili, pak mě jen skrýváte
Proč?.. Slepte ty zbytky upřímnosti..
..sešijte je zase k sobě pevnými švy..
Proč to děláte??
Ničíte jen sebe navzájem
Nevidíte to? Musíte..!!
Vždyť je to tak všude kolem..
..všude jen lži a nezájem..
Kdy se toho zprostíte?
Dělejte něco, no tak !!
Nelžete, nevyplácí se to, nikdy..
Jenže neslyšíte, děláte pravý opak..
Všichni..
Nechcete? Baví vás to snad lidi?
Nechápu vás a vy zas mě..
Tak to zůstane nejspíš už navěky
Jen mi věřte, jsem v tom nevinně
Tak kdo je obětí? Já nebo vy?
Nemusím přemýšlet, já ne..
A..Už slyším ty šouravé kroky
..které tak dobře znám..
Konečně mě jdeš osvobodit
Zvítězila upřímnost..
Pro tentokrát..
Ty už to teď víš, ale co ostatní??