Čí?
Čí?
Ty, co jsou strohé radosti?
Čí je ten úsměv povadlý
Ten, co žádný štěstí neumí?
Čí jsou ty slzy bláhový
Ty, co tolik zabolí?
Čí jsou ta slova o smrti
Ty, co nestačila poznat naději?
Koho je ta tvář strhaná
Ta, co nejspíš prohrála?
Komu patří žiletka
Co ruce si s ní hrají?
A ve chvíli do kůže řezají?
Čí je to utrpení?
Komentáře (7)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ahoj, narazil jsem na tbe teď úplně náhodou.
můj názor je tento:
jsi ve věku, kdy jsou otázky základním prvkem tvého života je pochopitelné že na ně hledáš odpovědi, nebudu ti tu extrémně rozmazávat že to není příliš dobrá cesta poezie, ale je tu jedna věc pozitivní, už si haješ se slovy, kombinuj, tvoř variace - abstraktní, snové, epické,... když do toho vstoupí ta pravá myšlenka už zakládáš na správné poezii, chce to číst a psát
měj se někdy se přijdu zase kouknout
25.08.2007 15:08:00 | Pavel Kotrba
Toto podpruměrné klišé je pro mě nadprůměrné zlato!
24.08.2007 23:34:00 | Dagon.Lestat - My winter storm
To mě z těch tvejch taky ne a nikdy ani nebude-Já nečekám že lidi zvyklí na podprůměrné klišé mě budou hodnotit kladně-kort když vám neváhám říci pravdu.
21.08.2007 19:42:00 | Jsem ten kdo jsem
A v čem jsou ty ostatní lepší jmenuj-další kdo nerozezná kvalitu od klišé?
21.08.2007 19:36:00 | Jsem ten kdo jsem