Konec

Něco končí, něco začíná,
Někdo život proklíná.
Když se řekne konec,
Vybaví se mi vzpomínky, smutek, žal,
Jako kdyby nám někdo srdce vzal.
Radostné chvíle chceme žít zas a znova,
Prožívat je stále dokola a od nova.
Při loučení srdce stojí,
Dělá, že se něčeho bojí.
Bojí se srdce i já se bojím,
Že zrak svůj s přáteli nespojím.
Proč? Protože se život rychle točí,
Ani se nenadáme a už se díváme smrti do očí.
Proč nemůžeme zadržet čas, proč nemůžeme tempo zvolnit?
Protože život je dˇas, chce nás stále do něčeho honit.
Prožíváme chvíle radosti i smutku,
Jinak to zřejmě nejde,
O tom život je vskutku,
Každá bolest přejde.
Ovšem smutek v nás zůstává,
S našemi city si pohrává,
Radostné chvíle pořád dokola přehrává,
Tím víc nás trápí, protože ví,
Že ty stejné chvíle se už nikdy nevrátí.