Vina

Dříve než to skončí
chtěl jen zvednout oči,
svoboda toužená,
tůň, kde tvář si smočí,
s ním jeho proměna,
teď znamení špíny,
svoboda sevřená,
když spoutaný nyní,
nežli ortel padne,
jen sám sebe viní,
že teď v cele chladné
klečí s cejchem smrti,
on sám zcela na dně,
tíha dál ho drtí,
chce se vrátit v čase,
otřepat to smetí,
zda je možné, ptá se,
roucho skvrny prosté
získat jednou zase,
prosí tišše posté
jen o šanci druhou,
sic ví, že je pozdě,
tělo, duše půjdou
navždy více v bolu
na svém čele s hanbou
ruku v ruce spolu
v hloubi pekla dolů.