Plačicí...

Plačící růže dívá se do slunce,
a hodnotí krásu bílého prstence.
Prstenec je to velmi krásný,
na její bledý tváři.

Vypovídá o plačicí dívce,
jak ztratila víru v blížíci se slunce.
Nevěří už ani sobě,
v téhle kruté době.

Nevěří už ani kytaře své ,
které říkala o lásce nevěrné.
A tak dívka pláče dál,
Jak by se jí každý smál...