Armáda

odešel,

políbil ji,
zhasl,
sešel schody,
vzal si kabát,
budoucí vdovy,
a zavřel dveře,
za svým stínem,
za svou ženou,
za svým synem,
ztratil lásku,
ztratil štěstí,
prudký déšť,
padá listí,
ztratil smysl,
ztratil vírů,
nevrátí se,
nemá sílu,
aby bodl,
aby střelil,
aby zabil,
aby přežil,
a dobře ví,
že jiní mají,
bojují,
s hlavou devíti saní,
plul na moři,
v hlubinách žal,
chtěl vidět domov,
moc si to přál,
andělé zvěstí,
však přinesli zprávu,
že už jsou blízko,
v zobácích trávu,
pevnina na dosah,
území smrti,
krvavá těla,
zem sírou smrdí,
Vietnamská džungle,
dala mu spánek,
...

vrátil se,

otevřel dveře,
domu vlastní vdovy,
pověsil kabát,
vyšel schody,
rozsvítil světlo...

...a čekal, až Americká armáda pošle jeho rodinu do další války...