Kam utíká?

U jejích nohou v rozkošných lakovkách,
jaké nosila Alenka,
syčení hada,
před ní neviditelná brána.
Kam utíká?

Nevyhnutelnému
se přece nevyhne.
Kam utíká?
když beztak ji už otvírá.

Po noze vine se jí tělo toho plaza,
strážce a zároveň průvodce.
Kam utíká?

Nebuď slepá nevědomostí,
vždyť ty se neskládáš jen z masa a kostí.
Na prsou Draka,
u pasu dýka,
nejlepší obrana
jsi ale ty sama.

Líbezné dítě,
konečně pustili Tě,
shořel zákaz,
v neohroženém plameni let,
zůstal jen popel,
z nějž by ještě fénix nevzešel.

Zatím jen pootevřela,
vrátka do zámku zas zapadla,
zatoulaná panenka...
Ale kam utíká?