Rána

Usínáme na peříčkách z ticha
A pak čerstvě probuzení
Šálkem černé kávy
Hledáme svůj vlastní východ
A další nový den
Či prostou sílu k bytí
Den po dni
Okamžik po okamžiku
Lepíme svou křehkou tvář
Z křídel vážek
A stříháme rudé stuhy
nových dnů...
A ty co sand někdy přijdou
Drze
Bez ohlášení
Umlčíme vzlyky
Tichých modliteb
Umlčíme
V náručí z břečťanů a růží

Dokud sami nebudeme mít co říct ....

A stach je už náš přítel
S nímž se dělíme o postel
Šťastní
Že neusínáme sami