Odlesky

Do rámu bílých okenic
vyrývám Tvá vlastní slova
Je to můj ráj šibenic
A teď už vlastně vůbec nic....

Nikdy víc
Už nebudu tvá touha
Na dně těla
Nikdy víc
Ta světle potemnělá
Pověšená na trámu
Tvých vlastních šibenic
Nikdy víc
Už nebudu námět ke hře
Jednoduchá věta
A nabídka na soupeře
Jen pro ten den
A pak už nikdy víc