Ticho po pěšině
Ticho po pěšině
Anotace: Nic se nevyplácí přehánět, protože tam někdy za koncem duhy a ležatou osmičkou začíná vše od znova nulou.
Stírám stíny ponížení
co krčí se mi pod víčky
Už jen jedinkrát
zbývá mi uvěřit
v jedinečnost okamžiku
Poslední valčík
zelená ticha po pěšině
Těžké mraky
plující na mělčinách
rozprostřou
cukrové vaty
a vlny roznesou je
daleko za poslední bóje
na oceán
Probírám se zmotanými klubky
Některá škrábou
jako bojácné kotě
Až zboří mé slzy
poslední hráze
přeteče pohár
A budu konečně volná
A budu padat dolů
jako déšť
na samé dno
spálených duší
co krčí se mi pod víčky
Už jen jedinkrát
zbývá mi uvěřit
v jedinečnost okamžiku
Poslední valčík
zelená ticha po pěšině
Těžké mraky
plující na mělčinách
rozprostřou
cukrové vaty
a vlny roznesou je
daleko za poslední bóje
na oceán
Probírám se zmotanými klubky
Některá škrábou
jako bojácné kotě
Až zboří mé slzy
poslední hráze
přeteče pohár
A budu konečně volná
A budu padat dolů
jako déšť
na samé dno
spálených duší
Autor prostě Zuzana, 08.09.2007
Přečteno 370x
Tipy 0
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
...nějak mi došla slova :) asi se ke mně zatoulalo ticho...smutně krásné, jak ve tvé básni...
12.09.2007 16:16:00 | Severka
Teda, to byl splín..;) Ale stejně v tom cítím naději. Nechci Tě urazit, ale nedala ses náhodou na optimismus?:))
11.09.2007 18:27:00 | Rádoby zoufalá
..ta anotace mě vzala víc... proč ten smutek? Pak jen; ticho po pěšině...
08.09.2007 16:35:00 | Rybí_kost