Nešťastná

Něžně mě hladíš po tváři
..hladíval jsi..
líbáš po rudých rtech
..líbával jsi..
Vzpomínám, jak „miluji Tě“
..sladce šeptával jsi..
Bylo mi s tebou jako s nikým jiným
Miluju Tě, tak se vrať.. Prosím..
Cítíš se být aspoň trochu vinným?
Vždyť jsi pro mě byl vším..
Byl a jsi stále, proč jen to tak je?
Z očí mi už zas hořké slzy kanou..
Můj život se bez Tebe zkracuje..
Pomalu odcházím jakousi pustinou
Jdu údolím Smrti, nechci tu být
Ne bez Tebe, když jsi s tou druhou..
..už se mi nechce žít..
Tvou vinou, tou pomíjivou rozmarnou duhou
..která se na mě na okamžik usmála..
Pak ale zas odlétla, zmizela.. Daleko, pryč
Jenže já Tě neskutečně milovala..
Kdo má ten můj vytoužený klíč?
Ano, tady, vždyť ho svírám v dlani..
..je to malá stříbrná kovová věc..
Co odvede mě do světa věčného snění..
..až na úplný konec..
Krev už pomalu odkapává..
Já jen slastně přivírám oči..
Život můj – zbytečný – vyprchává..
Konečně mám klid v duši..
Až mě pak najdou, uvidí tuhle báseň..
..s věnováním pro Tebe, lásko..
Snad pochopí, že jsem tu už nemohla být..
A to kvůli tobě.. Lásko..
Nešťastná…