Lonely...

Cítí jak víčka se jí zavírají,
ale jedna slza přece jen stihla utéci
a prochází se po její tváři,
než skončí zase na polštáři.
Pro vás jen pláče, uvnitř však krvácí
A ty slzy, ven se prodírají...

Poslouchá. Potají!
Slyší jen čas padat v kapkách deště,
slyší smutek, úzkost svou
jak výčitky ji k sobě zvou.
Slyší, jak říká všem "pryč už běžte!"
I slova se jí motají...

Na srdci jizvy nosí.
Však střípky zapomnění se už vrací.