Cry with a smile

Cry with a smile

Červánky oblohu pokrývají,
královnu Noc schovávají.

Brzy však…

Okolí nebezpečná temnota halí,
nenápadně, jako když něco tají.

Brzy však…

Nedaleko stoji propast hluboká,
čekajíc na konec mého života.
U propasti postava temná,
tvář ji zahaluje kápě černá.

Květy černé tu rostou,
kryjí zem jinak pustou.

Krásná omamná vůně se z nich line,
Jediný důkaz, že květina přeci žije.

Vítr tiše zpívá si
a s květy hraje si.
Postavě nikterak nevadí,
hlasy dál píseň zpívají.

Hlasy...
Poslouchej!
Ty hlasy…
Tak poslouchej!

Smutná píseň vychází
z úst mých,
ze vzpomínek pochází,
z těch zlých.

To já Tě sem dohnal,
kulku Ti tělem prohnal.
Do propasti jsi mrtva spadla,
bezvládně, jak květina zvadlá.

Já jsem tou postavou v kápi,
já jsem tím, kdo se teď trápí.
Cry with a smile má píseň jest,
psaná u svitu měsíce a hvězd.

Pláču, ale smích nezvládám,
protože právě Tebe postrádám.
Cry with a smile….