Klid

slza z tváře padá
měla jsem tě ráda
tys ublížil mi na srdíčku
uhasil si štěst svíčku
daší slzy na polštáři
měsíc na mě oknem září
v jeho svitu zářím
sebe ve tmách najít snažím
v koutě postele pod dekou
hledám pomoc bezvděkou
nad žárem z ohně ruka
z bolestí srdce puká
a pak nastane úleva
ruka bolestí umdlévá
usopokojení a klid
vládu přišli nastolit
a tak sedím ve tmě tiše
slyším jen jak tělo dýše
a mám klid