Osud

Samota je smutná
Samota je zlá
Ten který ji zažil
Nejlépe to zná

Sedět tiše v koutě
Či stát u okna
Sledovat ty druhé
V srdci zvláštní zášť

Nenávist a smutek
Lásku, zklamání
Můj život mi utek
Slyším volání

Pojď sem, už je čas
Volá mě ten hlas
Chladný dotyk smrti
Jako čumák chrtí
Dotýká se mě
Padám bezhlavě

Ocitám se v temnotě
V dálce světlo slabé
Ale ve mě všechno je
Studené a chabé

Světlo slábne stále víc
Svou šanci sem propás

Zemřu mlád však i ty víš
Že jiná cesta není
A že můj šedý hrob
Vejde v zapomění

Zde leží on
Ten který se bál
Bál se života jaký je
A žil ve svém vlastním světě

Třeba svou cestu najde teď
Když dostal druhou šanci
A jeho duše v nebi je –
Tam, kde má druhou šanci