Déšť

Déšť co venku trávu zkrápí
a mlha co v údolích se válí,
i oni vědí že tě něco trápí
a že smutek na srdci tě pálí.

Z očí prší ti víc než z mraků
a rty se pláčem chvějou,
ty myslís že život podoba se vraku,
že ruce tvé se nikdy nezahřejou.

Však neboj se a setři slzy,
mraky se rozejdou, mlha se v rosu změní
a teplé slunce vyjde brzy.
Pro tebe, pro mě přijde rozednění...