ODTRŽENÍ OD REALITY

Až na dno bezedné krabice,
se budu dívat,
abych prach ze svého srdce,
beztrestně mohla smývat.

A až slunce zapadne v dáli,
do hrníčku od kakaa,
nebudu chtít abyste se smáli,
kdybych zase plakala.

Tak proč se musím pořád ptát,
kolik mi zbývá času.
To už se vážně nedokážu smát,
a zrníčka loupat z klasu ?

Tak to už mi asi,
zbývá jedna věc.
Rozpustit si vlasy,
A zavřít zlatou klec.

Zevnitř...