Věnovaná prchavému vánku

Jsme jen stínem našich přání
Jsme pouhou křivkou
Padajícího listu

Pro tvou blízkost
Pro tvůj dech unášený větrem

Za tohle se platí?

Touhy nejsou naše, ale moje

Zachycená v oparu mlhy
Vlastní proradná směšnost..
Ano, prvně zachycená

Tváře mých proroků
Oči mých bláznů
Oni vědí…

Ztráta je životem mým

Půlnoční světla zhasly
Ten krok jsem udělala…
Pro jednou… navždy
Vidím své činy v tvé krvi
Cítím ji v tvých pohybech

V jednoduchosti je bolest
A já jí trpím… zbytečně
.
.
.
na tvé stříbrné světy jsem příliš slabá

hloupě vysněná…