Krvavé slzy

Ale copak ?
Pláču snad ?
Že by zase ?
Na řase slza červená se.

Snad kapka krve ?
Jiná než ta druhá,
( ta co byla prve)
- na jejím konci duha.

Jenže duhy došly na skladě,
teď na výběr je šarlat sametový,
své city držím v ohradě,
a proto pláč mám rubínový.

Svůj šátek nech si v dlani,
krev se dá špatně prát.
Nevím, co mi brání,
pár litrů krve vyplakat.

Vždyť pak by přišla slabost,
sladká a bezedná.
Umřela bych
- a bledá,
ve smrti pohledná.