Jak píšu jinde, líbí se mi tvůj styl... máš dokonalej cit pro melancholii okamžiku - pro to "uzavřít co cítíš do slov", ať už třeba nejsou tolik efektní. Ten pocit v tom ale zůstane a člověka to mezi řádky pomalu a nenápadně klofne, skoro ani sám neví proč.
27.02.2008 17:17:00 | drsnosrstej kokršpaněl
tohle dílko se mi často vybavuje...často mi vytahe na mysli ten zoufalej závěr...často to cítím.
18.02.2008 17:41:00 | kokeš od pana krbce
Šikne se, když se člověk překvapuje positivně, to ale, zdá se, bohužel není tvůj případ :-( (třeba to ještě příjde)
05.01.2008 18:27:00 | Lisa.Ginmi
Opakování v závěru je známkou naléhavosti. Taky někdy nevím, kdo jsem, někdy překvapuji samu sebe.
03.01.2008 10:13:00 | prostě já
mmm..co rict..nevis kdo jsi,nevis kdo jsi...to je zavazna vec,tome..tezko se s tim neco zvlada..libi se mi...konec,zacatek,stred....komplexne dobra..
06.11.2007 08:18:00 | veronika
Podle mně geniální, protože mezi tími standardy, co čtu denně, něčím vyniká. Hluboce mně zasáhla síla myšlenky, začátek i konec ;)) Krásná!
31.10.2007 00:47:00 | lennerka
až otřepaně často je konec začátkem.. vynechala bych ty ojedinělé hovorovky, působí to prvoplánově nebo nechtěně chybně,ale to bych musela nevědět,jak píšeš.. jinak je to dobré,klasicky dobré..každopadně... přeju,aby bylo líp...evidentně je hůř...
24.10.2007 22:30:00 | o ...(borůvka)
Moc pěkná momentovka...nápad se zorničkama je efektní a závěr je ve spojení s tím zamlženým oknem působivý... a taky výstižný...
Na dnešek se to celé dost hodí, jen to moje okno bylo zamlžené párou z horkého mátového čaje:-)
tipuju ***
24.10.2007 18:25:00 | paranoidandroid