Krásy deprese

Rány v srdci
Sama jsem, trápím se, srdce mi pláče,
svět je tak šedivý, pozbyl všech krás.
Nechte si léky a dejte pryč fáče,
tyhle mé rány zhojí jen čas.

Samota
O samotě přemýšlím,
verše píšu duší tvou.
Nešťastně se rozpláču.
Proč? To je tou samotou.

Ztracené štěstí
Nesnídám a nevečeřím,
svět okolo nevnímám.
Na polštáři sama ležím,
s těžkým srdcem usínám.
Pro falešná přání, sliby,
víra v štěstí zmizela.
V životě teď cosi chybí,
co jsem si to myslela?
Že existuje láska věčná,
od tebe city upřímné?
Asi ano, teď jsem vděčná,
že rozhodl jsi za jiné.

Jizvy
Jak bolavé jizvy kdesi v nitru,
jak krvavý obzor někdy k jitru,
má ubohá duše zmučená,
krví, slzami zmáčená
bolí a pálí jak dotek ostří nože.
Už nechci křičet, vysvoboď mě Bože!

Srdce
Život se občas pokusí,
trhat ti srdce na kusy.
Buď odvážné mysli, nesmíš si dát
nechat životem srdce roztrhat.

Bez názvu (radši)
Jdu a zvracím za chůze,
je mi vážně špatně.
Bože, pomoz, je mi zle!
Z čeho? Z koho? Ze mně.

Přátelé
Nejsem sama, kolem mě je
milých přátel tolik.
Když jsem smutná a je mi zle,
kolik jich přijde? Kolik?

Žít či nežít?
Nesnáším život a přece chci žít,
občas chci zemřít, a pak hned vstát.
Těším se na smrt, však bojím se umřít,
nechci žít, ani se života vzdát.

Definice života
Zavěšěná na řetězech v středověké mučírně,
bičem v ruce nelidský kat, s krutým smíchem mučí mě.