Smutná a zmatená

Sedím na zídce a čekám
Podzimní listí kolem mě krouží
Jako ten list já životem padám
City, jak vítr ten list, mě souží

Dívám se na svět skrz mlžnou clonu
Ruce mám zkřehlé, stejně i duši
Hledím do dáli na scénu z bezhlavého honu
Přijde mi, že k mému volání jsou všichni hluší

Obličej do dlaní pokládám
Život, jak podzimní list odletěl
Krvavé slzičky stékat nechávám
Už nevím, cos po mně chtěl

Přemýšlím kde a kdo jsem
Nevzpomínám si, ač se snažím
Doufám, že je to snad jen sen
Po svobodě bažím

Na zídce zmrzlá dívka leží
Podzim dál tudy se prohání
Čas dále neúprosně běží
Bílé růže někdo přines na místo jejího skonání