Cena lásky

Miláčku, proč držíš ten nůž?
Jdeš se zaťatými pěstmi,
tak udeř mě už!
Předvídám všechny zvěsti...

Miláčku, proč oči jiskří Ti?
Jsi u mě zase o trochu blíž,
odráží se v Tobě všechny pocity,
můžeš už udělat, to o čem sníš.

Miláčku, už svrbí Tě ruka?
Ruka, v které držíš nůž!
Způsobuješ mi nesčetná muka
a to si říkáš muž?

Miláčku, proč vlastně bodnout mě chceš?
Abys přede mnou utekl?
I když surový jseš,
není to způsob, aby sis ode mě oddechl.

Miláčku, bodej mě do hrudi dál!
I když nesnesitelná bolest to je!
Vezmeš mi život, kterýs mi dal,
Ty prostě nevzdáš se bez boje.

Zabils mě a stroužek krve,
odkapává z mých úst,
ale zapomněls, co říkala jsem prve,
že miluji Tě, i přesto jak surový jsi muž!