Pláču...

Pláču...
pro všechny noci, jejichž život vzal si den,
pro všechny naděje, co změnily se v sen,
a pro každou slzu, jenž z bolesti se rodí
a umírá v moři, co člověk nepřebrodí.

Pláču pro život, který vyprchává,
pláču pro louky, kde neroste už tráva,
pláču pro duše, které svírá žal
za všechno, co jim osud vzal.

Pláču...
pro marnost života a nesmyslnost umírání,
pro smrt a bolest, co schovává se za ní.

Pláču...
pro pomíjivost všeho, co mělo býti věčné,
pro lásky skončené, a přesto nekonečné,
jejichž stíny věčně světem bloudí,
hledají spravedlnost, co nikdo nerozsoudí.

Pláču...
pro životy zbytečně zmařené,
pro laskavosti srdcí, nikdy neoplacené.

Pláču...
pro životy skončené dřív než započaté,
pro všechno stříbro, co zdá se býti zlaté.

Pláču pro tenhle svět.