Žiji pro....?

nejsem ničím z toho
co jsem mohla být

můj svět
je představou
jednomyslně
popírající

i tebe
ani nevíš...

jak vstávat se sluncem
když hvězdy pro tebe zhasly...

zbytečně počítat dny v kalendáři
když nežiješ ani jediný z nich...

otačet se k lidem
když všechny oči jsou zavřené...
a právem

jen pro to, že milovat bolí
bych se mohla smát hodiny

a stejně to nepomůže

někdo by se zeptal
jsi tím stínem co tě honí?

jsem tím vším
co jsem stvořila...