Prázdná

Nádhera!Pocity to je moje! Jen to poznání, že tenhle krásný vlak tu nestaví, je šíleně depresívní...Až z toho na mne padl splín a já se z toho honem musím vypsat...

Jen smutek prázdných perónů,
v blikavém světle neónů,
dýchám vzduch s vůní freónů
buď sbohem, moje dívko snů!

Říkám si,vlak už nepřijde,
tak ztěží odkudsi vyjde,
asi teď randí si jinde
a mně tajně dala kvinde.

Co já teď s touhle kytičkou,
jež špatně ladí s rukou mou,
která nahoru dolů skáče,
když otřásám se v rytmu pláče

kterému se už nebráním,
to konec znamená, já vím...
Proč dávala mi naději,
a nepřiznala raději,

že se mnou si jen zahrává,
směšná zdá se jí touha má,
a pro ni neznamenám nic,
nýmand a rytíř z Nemanic,

co na bradě své mléko má,
ona spíš "zralé" uznává,
co titulem se honosí
a kufry svoje nenosí

a v baru super hotelu
sedají se svou snů,
laciné drinky nepijí,
cucají svoje daikiri

nebo si, ovšem s nóblesou
upíjejí tu sherry svou,
bohatstvím obklopeni jen
hoví si takto každý den...

29.12.2007 17:27:00 | Kozoroh 1

pod kola

03.11.2007 11:17:00 | Já Esther Ruth

Ach . . . takových stanic je, třeba nás všechny jednou nějaký rychlík sebere :-)

02.11.2007 23:42:00 | M.V.Jung.

Smutná...ale gratuluji k napsání další nádherné básně!

02.11.2007 19:58:00 | .K.r.i.s.t.y.

je to paráda...:-)

02.11.2007 13:37:00 | el viento

Nějak posmutnělá.

01.11.2007 11:27:00 | Psavec

Vždy je naděje...

01.11.2007 11:18:00 | Bíša

***

01.11.2007 00:35:00 | jedam

jo, tak takhle nějak to je

01.11.2007 00:31:00 | blue