Snění

Kapky deště točí se ve víru,
Ve víru ve středu vesmíru.
Mé naděje rostoucí
K mému srdci se pnoucí
Sahají výše,
Až do staré chýše
Plné pavučin a prachu,
Plné lidského strachu.
A já doufám v časy další
Nepropletené vší falší.
Já stoupám ke hvězdám bez zemské tíže
A není nic, co táhlo by mě níže.
Rozum zůstal se spánkem
A já konejším se s vánkem.
Ti dva teď spí v realitě
A já slastně unikám té brutalitě.
A světla hvězd už se skoro dotknout mohu,
Ale má mysl probouzí se kdesi v rohu
A táhne mě opět dolů,
Do šatníku lidstva plného molů.
Můj výlet končí,
Hvězdy si dál po nebi tančí
A já pospolu s rozumem upadám do zapomnění,
však ani ve spánku se zlé v dobré nemění…