Musíš to zkusit!

Musíš to zkusit!
Někdy prostě zapomenout,
nechat slova jenom plynout.

Jsem anděl tvého srdce,
Jen vědět tak , kde nechal jsi ty klíče.
Dovnitř nikoho já nepustím,
když nepovíš mi kam šel´s s ním?

Bud silný, nezapomínej!
Naschle, zašeptal jsi do tmy,
teď starejte se moudří, vědmy.

Já už vím, kde potkala jsem tebe,
muselo to být někde v předaleké mlze.
Kde jinde mohli jsme se ztratit sobě,
tak proč koukáš na mě se tak blbě?

Změň své sny, ale nespi!
Tady jsem, volání plaché,
jenže komu bylo určené, to je nyní hluché.

Už jsem byla kolikrát ztracená,
jenže proč nazýváš mě teď: nevinná.
Co jsme jeden druhému udělali,
že jsme se nadobro tak odcizili?

Žili jsme,
byli jsme.

Žijeme?
Nyní už nesmíme!