Plynoucí sny

Sny se zdají
Bílé vlajky v bitvách vlají
A dny plynou
Jako vůně z matčiných vlasů se linou.
Přání, touhy, sny
Ty nepromění všední dny
A lidé si přejí, co nemohou míti
A chtějí být, kde nemohou býti.
Jen měsíc nocí září
Před očima tolik tváří
Plynou a letí v dáli
A už tolikrát se ptali,
Kde je konec?
Proč přichází smutek a střídá ho radost,
Osud toho nemá dost?
Tak pojďte k těm tvářím
A měsíčním zářím
Plakat a smát se
A vůbec nebát se
Jen jít
A vítr v rukou mít…